Jaro Na Řece, 2. Díl
Jak jsem slíbil v první části povím vám o mých krátkých vycházkách. Začal jsem hledat ryby a to znamenalo pár neúspěšných vycházek, ale já se nevzdával. Dojížděl jsem pravidelně k řece a zkoušel nová místa zhruba dva týdny. Zkusil jsem i předkrmování, kdy jsem dojížděl na jedno místo asi 5 dní a bez nahození prutů krmil pár kilo tvrdších boilie o průměrech 20 a 24mm. Pruty jsem nahodil až 6 den a během pár dní na krátkých vycházkách pochytal spoustu kaprů do 10kg, ale jen jednoho hezkého lysce kousek přes deset kilo, takže jsem se vrátil zpět k hledání ryb.
Byl víkend a z přítelkyní jsme se rozhodli, že pojedeme na pár hodin k vodě ugrilovat něco dobrého, a jen tak odpočívat. Nejdříve padla volba na pískovnu, aby si vytáhla rybu i má přítelkyně. Když jsme přijeli na místo, tak mi říká „mě se tady nelíbí jedeme na řeku“. Po chvilce domlouvání jsme se rychle zabalili a zmizeli k řece. Vybrali jsme naschvál prostorné celkem dost navštěvované místo, aby jsme mohli v klidu grilovat. Rozbaluji pruty a pokládám těsně pod břeh zhruba do 1m hloubky montáž z 30mm fluocarbonu a kuličkou SweetShaku. Krmím na montáž zhruba půl kila boilie stejné příchutě zalité dipem. Druhý prut vypadal úplně stejně s rozdílem kuličky, kterou byla Fishka. Udělali jsme si na grilu maso a spokojeně najedení sedíme ve stínu velkého topolu. Píp píp píííííp, rozezněl se příposlech a já už pelášil sprintem k prutů, kde byla kulička Sweeta. Ryba má opravdu sílu a já mám co dělat jí udržet, aby nezajela do stulíkového pole. Po vyčerpávajícím souboji, který trval určitě 25 minut podebírám obrovskou jikernačku. Vynáším rybu na břeh a už v tu chvíli děkuji přítelkyni, že chtěla jet radši na řeku. Vážím rybu a nevěřím, krásná narvaná jikernačka těsně před třením 21kg. Pár rychlých fotek a už pouštím obrovskou šupinatou krásku zpět do řeky.
Posílám ještě na chvilku prut zpět na místo a jdu si prohlédnout fotky. Nádhera, ještě jednou děkuji přítelkyni za všechno a začínám pomalu balit. Po cestě domů se domlouváme, že zítra na večer pojedeme znovu zkusit štěstí. Je neděle šest hodin večer a my vyrážíme znovu na místo. Máme jen 4 hodiny, jelikož druhý den se jde brzy do práce. Rychle pokládám pruty jako předešlý den a pozoruji hladinu místa, kde se mi povedlo dostat onu jikernačku. Zhruba po hodince a půl dostávám rychlou a razantní jízdu opět na Sweeta. Běžím k prutu a po dlouhém souboji se přes okraj podběráku přehoupne obrovské tělo šupináče. Vynáším a vážím rybu. Nevěřím vlastním očím. Váha mohutného šupináče se zastavila na 22kg, obrovská euforie a radost z úlovku byla vidět na našich tvářích. Pár fotek a opět jako všechny mé úlovky putuje zpět do svého domova.
Po vypuštění sedím na břehu a děkuji řece za vydané klenoty. Unavení balíme věci a odjíždíme k domovu, abych se prospal do práce. Během týdne zkouším ještě místo štěstí, ale už jsem dostal jen menšího lysce. Další víkend jedu na obhlídku nových míst a narážím na pohyb ryb v příbřežních stulíkách. Jel jsem sice na obhlídku, ale prut jsem měl. Rychle strážím kuličku Sweeta s kouskem pěnovky a posílám to hned do stulíku. Během půl hodinky brutální jízda, zvedám prut a ryba stále ujíždí co nejdál od břehu. Po nekonečném souboji dostávám na podložku dlouhého „říčáka“ černého jak bota. Takovou fish jsem vždycky chtěl chytit. Po zvážení váha ukazuje krásných 13,5kg. Na to že jsem nejel ani na ryby, tak to bylo milé překvapení.
Když jsem si vybral dalších pár míst pro lov odjeli jsme domů a těšili se na všední dny až opět vyrazíme na ryby. Bylo úterý a my se vydali na místo, kde jsem dostal čérného šupika. Obhlédl jsem si místo, jestli se tady zdržují ryby. Byly tam a já už rozbaloval pruty a posílal tam moji oblíbenou montáž s nastraženou kuličkou Sweeta s kouskem pěnovky a na to, jako obvykle při krátkých vycházkách krmím cca kilo Sweeta zalité dipem. Rozbaluji věci a po chvilce sezení se rozjíždí prut umístěný dál od nás ve stulíkách. Po zvednutí prutu byl kapr zaseklý ve stulíkách. Musel jsem pořádně zabrat abych ho dostal z těch stulíků, abych kapra mohl návést do sítě podběráku. Povedlo se. Kapra jsem vynesl na podložku a vidím nemilé překvapení. Kapr je celý doničený v tlamce starý háček z předchozího souboje a spodní část tlamky plná hnisu. Háček jsme mu vyndali, ošetřili a pustili zpět. Snad se mu bude dařit. Po chvíli jsme zabalili věci a jeli domů.
Na pátek hlásili déšť tak jsem se rozhdl pro moje známé místo, které funguje vždy, když prší. V pátek po práci jsme se vydali na jednu noc. Dorazili jsme na místo a už jako klasicky na jednom prutu Sweet a na druhém Fishka doplněny o kousek pop-upu, oba pruty letěly lehce pod břeh. Tentokrát jsem místo prokrmil plošně 3 kily boilie obou příchutí. Hned po nakrmení chodily záběry od jelců a cejnů, proto jsem se rozhodl změnit montáže za míň nápadné se samotnými kuličkami. Začal hrozný slejvák a v tom se rozjíždí prut na kterém je umístěna Fishka. Následuje souboj v největším dešti a já během chvilky promočený na kost podebírám krásného kulatého šupika o váze necelých 14kg. V plánu bylo zůstat přes noc, ale zapomněl jsem si nahradní věci, takže jsme to zabalili a odjeli spokojeně domů.
Byl začátek června tůdíž konec jara a já věděl, že menší ryby už se třou a větší do toho půjdou. Proto jsem vyrazil vyhledat nové a poslední místo na jarní lov. Našel jsem menší zátoku, kde bylo lehké bahínko na dně a mělká voda cca 1 metr. Hned se mi to tam líbilo a co se tam stalo bylo vskutku kouzelné zakončení jara. Ale o tom zase v poslední části mého příběhu. Všem přeji hezký den.