Tato část nebude zaměřena na více vycházek jako to bylo u předchozích článků, ale shrnutí konce jara, které jak už jsem předeslal bylo vskutku kouzelné.
Končilo jaro a já se vydal na nové a poslední jarní místo. Měl jsem odpolední směnu a to znamenalo, že po příjezdu k vodě a rozbalení věcí musím cca 2hodiny čekat do 04:00 abych mohl nahodit pruty. Po příjezdu k řece jsem rozbalil veci udělal si čaj a s přítelkyní pozoroval tekoucí řeku. Přišla hodina náhozu a ja neotálel ani minutu. Oba pruty letěly do předem vytipovaných míst a my se konečně mohli jít zachumlat do našich teplých spacáčků. Spali jsme zhruba hodinu, když nás probouzí klidná plynulá jízda. Po 20ti minutovém boji navádím do podběráku mohutného bíleho šupináče. Byla to jen hodina na novém místě a hned takhle užasná ryba. Prostě poezie. Požději váha ukázala krásných 17,5 kg. Nádherná bojovná ryba.
Po zdokumentování krásného šupináče jsme si šli lehnou a ryby nás nechaly si krásně odpočinout na druhý den, kdy to byla potřeba. Záběr už se do 10:00 nekonal. Odpočinutí balíme věci a s úsměvem na tváři odjíždíme k domovu s tím, že další den se hned vrátíme na místo. Po práci si doma dělám speciálně nové návazce připravuji pár potřebných věcí a už s přítelkyní mizíme k řece. Vše probíhalo stejně jako předešlý den. Po příjezdu připravuji pruty, věci na spaní a s uvařeným čajem pozorujem tekoucí řeku. Nahazuji pruty a ulehám. Ještě chvilku pozoruji hvězdy jak pomalu mizí v nekonečném vesmíru a v tom zběsilá jízda. Nevěřím tomu, však jsem to tam před 15minutami nahodil. Zvedám prut, kde cívka navijáku kvílí jakoby chtěla vystřelit někam pryč. Rybu po chvilce zastavuji a poměrně lehce přitahuji až ke břehu, kde udělala pár výpadů a v tu chvíli jsem si myslel ,že je to amur. Podebírám rybu a vidím ,že to není amur, ale nádherný do černa zbarvený dlouhý kapr. Netušil jsem jak je ryba obří. Až když jsem jí vynesl do podložky, tak jsem viděl jak je dlouhá a široká. Kdýž jsem to spatřil věděl jsem ,že je to ryba 20+. Celý bez sebe vážím rybu a váha ukazuje něco přes 23kg. Neskutečná ryba.
Pár fotek a nádherná ryba už odplouvá do svého tekoucího domova kam patří. Udělal jsem nový návazec z jemného fluocarbonu a nahodil zpět na místo. Přikrumuji cca půl kila boilie a jdu si prohlednout fotky. Když jsem si prohlédl fotky ulehám zpět do pohodlného lehátka a při rozednění spokojeně usínám. Ne však na dlouho. Zhruba hodinu a půl po předchozí rybě se znovu roztáčí cívka. Po zvednutí prutu je jasné ,že to bude uplně jiný souboj. Ryba vymetala všechny stulíky 3x jsem jí musel dostat ze stulíků, kdy se tam zasekla. Nakonec vjela do spadlé větve kousek od břehu a ja nemohl nic dělat. V tu chvíli jsem povolil vlasec a zkusil jestli ryba nevyjede sama. Bohužel se nic 5 minut nedělo tak jsem za to zabral a najednou křup, zlomila se větev a kapr tam stále byl. Tentokrat už jsem utáhl brzdu a doufal ,že slabý fluocarbon vydrží. Povedlo se, podebral jsem dalšího krásného šupináče. Po takovém souboji jsem zakřičel „Yees“ a byl šťastný ,že to takhle dopadlo. Váha ukazuje krásných 17,5kg. Krásně stavěná ryba která má potenciál.
Po vypuštění krásného šupika znovu ulehám do lehátka a rád bych se trochu vyspal ,ale ryby mají jiný názor. Zhruba v 09:00 přichazí další jízda a já se slovy mé přítelkyně „už néé, ja chci spát“ vybíham z lehátka a i když unavený si užívám krásného souboje za slunného dne. Na konci byl krásný 14ti kilový šupináč.
Tento krásný šupik ukončil mé uspěšné jarní putování za říčními jikrnačkami. Všem přeji spoustu krásných dní u vody a nezapomínejte ,že jsme všichni rybáři a nezaleží na značce, ani kdo chytil největší rybu ,ale na tom ,že u vody je nádhené prožívat zážitky a hlavně vzpomínky, které nám nikdo nevezme. Přeju hezký den.
Domink „CarpComand“ Hlaváček